Jsem hrdý plešoun

Nástup do řady odvážných mužů s holou hlavou není jednoduchý. Vlasy řídnou, sebevědomí se snižuje. Co mám dělat? Budu mít ještě někdy holku? Co na to kamarádi, rodina, spolupracovníci? Jak budu vypadat plešatý?

Ten pocit když se někdo zakouká do prořídlých vlasů a utrousí nějakou poznámku…

Prostě pocit, co tě sere…

Kdo tam byl? Ať zvedne ruku! .. Já ano.

Přibližně od 20 let mi začali řídnout vlasy a já věděl, že je to začátek konce.

Co hrálo pro mě bylo jen, že jsem věděl, ře to je nevyhnutelné. Můj táta je plešatý a i oba dědové byli, takže jsem se ani nepokoušel o to to zastavit. Transplantace vlasů, různé medikamenty či vlasové přípravky šly totálně mimo mou pozornost…

Moje vlasy řídly a řídly, ale stejně jsem radši udržoval hnusnou přehazovačku než bych udělal poslední krok.

Tady musím upozornit, že to bylo opravdu jen o mých pocitech. Moje rodina i přátelé do mě hustili ať už to oholím. Člověk by si řekl, že podpora rodinz je to nejdůležitější, ale já prostě nebyl ready.

Konečně nastal čas. Letos v Lednu přišla doba. Když už jsem se prostě nechtěl trápit. Cítil jsem se špatně a hodně mě také nakoupnul kanál na Youtube baldcafe, kde plešouni jako já odhodili vlasy a vydali se vstříc plešaté budoucnosti.

Můj čas nastal. Poslední krok jsem neudělal sám. Zašel jsem do Barber shopu, kde jsem nechal ten posledná krok na Barberovi. Neměl jsem možnost vyměknout.

Proces to byl naštěstní bezbolestný 🙂 a musím říct, že rovnou jak jsem od tamtud vycházel měl jsem úsměv na rtech. Konečně svoboda!!

A co rodina a přátelé? Vůbec nic, moji pleš řešili asi 5 sekund a hned si zvykli.

Trápení bylo pryč a po prvních pár dnech než si člověk zvykne už teď vůbec svoji hlavu neřeším a přesunul jsem se na další problémy!

Buď taky hrdý plešoun a odhoď svoje starosti! Stojí to opravdu za to!

Emil

Napsat komentář